Kotvicí body jsou orientační místa v průběhu vzdělávání, ke kterým se vztahuje ověřování dosažené úrovně. V revidovaném RVP ZV odpovídají závěru prvního a druhého stupně, tedy 5. a 9. ročníku, k nimž jsou vázané očekávané výsledky učení. Slouží k tomu, aby škola věděla, kde má být, a mohla včas zasáhnout.
Proč se zavádějí
Dosavadní systém ročníkových výstupů měl skrytý problém. Formálně se sledovalo, jestli žák splnil výstup daného ročníku, ale nikde se nekontrolovalo, jestli se za pět let dostal tam, kam měl.
Kotvicí body obracejí pořadí. Nejdřív je jasné, kde má žák být na konci stupně, a od toho se odvíjí, co se má dít v jednotlivých letech. Práci s tím popisuje článek o výsledcích učení pro 5. a 9. ročník.
Co to znamená pro školu
Volnost v cestě
Mezi kotvicími body si škola volí pořadí i tempo. Když dává větší smysl probrat něco dřív, může.
Závazek ve výsledku
V kotvicím bodě má být dosaženo výsledku učení. To se nedá odložit na příští stupeň.
Nutnost průběžného sledování
Zjistit v pátém ročníku, že třetina třídy výsledků nedosáhla, je pozdě. Škola potřebuje vlastní kontrolní body dřív.
Vlastní kontrolní body
Praktické řešení, které se osvědčuje: kromě kotvicích bodů daných RVP si škola nastaví vlastní průběžné body – obvykle na konci 2. a 7. ročníku.
| Bod | Kdo ho stanoví | Co se ověřuje |
|---|---|---|
| konec 2. ročníku | škola | čtení s porozuměním, základy počtu |
| konec 5. ročníku | RVP | výsledky učení pro 1. stupeň |
| konec 7. ročníku | škola | průběžná kontrola před závěrem stupně |
| konec 9. ročníku | RVP | výsledky učení pro 2. stupeň |
Vlastní body mají jediný účel: zbývá čas něco udělat. Zjištění v devátém ročníku už nemá žádnou nápravnou hodnotu.
Jak ověřovat
Ověření v kotvicím bodě nemusí být test. Vhodnější bývá kombinace:
- Souhrnná úloha vyžadující propojení více dovedností
- Portfolio dokládající vývoj v čase – viz portfolio žáka
- Pozorování u dovedností, které se testem nezachytí
- Sebehodnocení žáka jako doplňkový zdroj – metody sebehodnocení
Čemu se vyhnout: sadě testů na konci pátého ročníku, která vytvoří tlak a nezmění nic, protože už není čas.
Co dělat, když se výsledku nedosáhne
Kotvicí bod není brána, kterou žák neprojde. Je to informace.
Rozumná reakce má tři úrovně:
- U jednotlivce – individuální podpora, případně podpůrná opatření.
- U skupiny – pokud výsledku nedosáhla podstatná část třídy, problém je v tom, jak se učilo, ne v žácích.
- U celého ročníku napříč lety – pokud se totéž opakuje, patří to do revize ŠVP.
Třetí úroveň je smyslem celého systému. Kotvicí body dávají škole zpětnou vazbu o vlastním vzdělávacím programu.
Nejčastější otázky
Co jsou kotvicí body?
Orientační místa ve vzdělávání, ke kterým se vztahuje ověření dosažené úrovně. V RVP ZV odpovídají závěru 5. a 9. ročníku.
Musí škola v kotvicím bodě testovat?
Forma ověření není předepsaná. Vhodná je kombinace souhrnné úlohy, portfolia a pozorování.
Co když žák výsledku učení nedosáhne?
Kotvicí bod slouží jako informace, ne jako podmínka postupu. Následuje individuální podpora, případně úprava způsobu výuky, pokud se to týká větší části třídy.
Můžeme si stanovit vlastní kontrolní body?
Ano, a doporučuje se to. Body na konci 2. a 7. ročníku umožňují zasáhnout, dokud na to zbývá čas.
Jak kotvicí body souvisejí s hodnocením na vysvědčení?
Přímo ne. Hodnocení probíhá průběžně podle pravidel školy. Kotvicí bod slouží k ověření, zda bylo dosaženo výsledků učení pro daný stupeň.
Souvisejícím tématem je hodnocení v novém RVP ZV a výsledky učení pro 5. a 9. ročník, ke kterým se kotvicí body vztahují.
