Revidovaný RVP ZV vymezuje očekávané výsledky učení k závěru 5. a 9. ročníku, tedy ke konci prvního a druhého stupně. Škola si sama rozvrhuje, jak se k nim dopracuje v jednotlivých ročnících. To dává větší volnost v tempu, ale zároveň klade vyšší nároky na návaznost mezi ročníky a na spolupráci učitelů.
Uzlové body místo ročníkových cílů
Vazba na konec stupně znamená, že RVP neurčuje, co má žák umět ve třetím ročníku. Určuje, kam se má dostat do konce pátého.
Výhoda je zřejmá: škola může volit vlastní pořadí a tempo. Žák, který v jednom roce zaostane, má prostor to dohnat, aniž by formálně nesplnil ročníkový výstup.
Nevýhoda je stejně zřejmá: pokud si škola cestu nerozvrhne, zjistí v pátém ročníku, že něco chybí. Volnost bez plánu se mění v mezeru.
Co musí udělat škola
Rozvržení výsledků učení do ročníků je práce, kterou RVP nechává na ŠVP. Postup:
- Vezměte výsledek učení pro 5. ročník.
- Rozložte ho zpětně. Co k němu musí žák umět ve čtvrtém, třetím, druhém, prvním ročníku?
- Zapište mezikroky do učebních osnov. Tady vzniká skutečný obsah ŠVP.
- Ověřte návaznost. Navazuje to, co je ve třetím ročníku, na druhý?
Krok dva je jádro práce. A je to práce, kterou nelze udělat individuálně – učitel prvního ročníku musí vědět, kam to směřuje, a učitel pátého musí vědět, s čím žáci přicházejí.
Kde to nejčastěji drhne
Přechod mezi stupni
Pátý a šestý ročník učí jiní lidé. Když si nepředají, co je hotové a co ne, začíná šestý ročník od nuly nebo naopak předpokládá, co žáci neumějí.
Pomáhá společná schůzka učitelů pátých a šestých ročníků na konci školního roku. Ne o jednotlivých žácích, ale o tom, co je zvládnuté jako celek.
Vertikální návaznost uvnitř stupně
Když každý ročník učí jiný člověk a nikdo nedrží celek, vznikají opakování i díry. U prvního stupně, kde učí jedna třídní učitelka většinu předmětů, to bývá lepší. U druhého stupně horší.
Hodnocení bez ročníkových výstupů
Otázka, která přijde hned: podle čeho hodnotit ve třetím ročníku, když výsledek učení je až pro pátý?
Odpověď: podle mezikroků, které si škola stanovila v ŠVP. Právě proto je musí mít. Souvisí s hodnocením v novém RVP ZV a s formativním hodnocením.
Nástroj, který pomáhá: mapa výsledků
Jednoduchá tabulka na jednu stránku pro každý předmět:
| Výsledek učení (5. r.) | 1. r. | 2. r. | 3. r. | 4. r. | 5. r. |
|---|---|---|---|---|---|
| Žák vyhledá v textu informaci a odpoví na otázku | najde slovo v krátkém textu | odpoví na otázku k větě | najde odpověď v odstavci | vyhledá ve dvou odstavcích | porovná informace ze dvou zdrojů |
Řádek na jeden výsledek učení, sloupec na ročník. Když je tabulka hotová, každý učitel vidí, odkud přebírá a kam předává.
Zkušenost z praxe: sestavení téhle tabulky pro jeden předmět zabere předmětové komisi dvě až tři schůzky. Je to nejužitečnější dokument, který z revize ŠVP vzejde.
Vztah k jádrovému a rozvíjejícímu obsahu
Výsledky učení se vážou i na členění na jádrový a rozvíjející obsah. Při rozvrhování do ročníků se vyplatí u každého mezikroku poznamenat, do které části patří – při napjatém čase pak víte, co ustoupí.
Nejčastější otázky
Ke kterým ročníkům jsou výsledky učení vázané?
K závěru 5. a 9. ročníku, tedy ke konci prvního a druhého stupně.
Znamená to, že se v jednotlivých ročnících nic nesleduje?
Ne. Rozvržení do ročníků je úkolem školy a zapisuje se do učebních osnov v ŠVP. Bez něj nelze průběžně hodnotit ani zajistit návaznost.
Podle čeho hodnotit ve 3. ročníku?
Podle mezikroků, které si škola stanovila v ŠVP jako cestu k výsledku učení pro 5. ročník.
Co dělat s přechodem mezi 5. a 6. ročníkem?
Zajistit předání informace mezi učiteli obou stupňů. Osvědčuje se společná schůzka na konci školního roku o tom, co je zvládnuté jako celek.
Jak si rozvržení do ročníků usnadnit?
Tabulkou, kde je řádek na jeden výsledek učení pro konec stupně a sloupec na každý ročník. Ukáže návaznost i mezery.
Formulaci výsledků učení rozebírá článek o očekávaných výsledcích učení.
