Osm klíčových kompetencí je v revidovaných RVP sjednoceno napříč stupni vzdělávání – k učení, k řešení problémů, komunikační, k občanství a udržitelnosti, osobnostní a sociální, k podnikavosti a pracovní, digitální a kulturní. Na střední škole se liší nikoli názvem, ale mírou samostatnosti a složitostí situací, ve kterých se mají projevit.
Co odlišuje středoškolskou úroveň
Rozdíl mezi kompetencí na základní a střední škole není v tom, že by přibyla jiná dovednost. Je ve třech věcech:
- Samostatnost. Žák ZŠ řeší problém s vedením. Student SŠ ho má rozpoznat a formulovat sám.
- Složitost situace. Více proměnných, méně jednoznačné zadání, konflikt kritérií.
- Odpovědnost za důsledky. Rozhodnutí má dopad, který student nese.
Pro ŠVP z toho plyne, že formulace typu „student komunikuje“ nestačí. Musí být zřejmé, v jaké situaci a s jakou mírou samostatnosti.
Kompetence po jedné
K učení
Student si dokáže naplánovat vlastní přípravu, rozpozná, čemu nerozumí, a najde způsob, jak to doplnit. Umí posoudit, jestli zdroj, ze kterého se učí, je použitelný.
Kde se projeví: dlouhodobější samostatné práce, ročníkové práce, příprava na maturitu.
K řešení problémů
Student problém rozpozná a formuluje, ne jen řeší zadaný. Navrhne víc variant a zdůvodní volbu.
Kde se projeví: projektová zadání s neúplným vstupem, praxe, odborný výcvik.
Komunikační
Student přizpůsobí sdělení adresátovi, zvládne odbornou i běžnou komunikaci, obhájí názor argumentem. Souvisí s argumentací ve výuce.
K občanství a udržitelnosti
Student rozumí důsledkům svého jednání v širším rámci, orientuje se v právech a povinnostech, posuzuje dopady rozhodnutí.
Osobnostní a sociální
Student zvládá zátěž, spolupracuje v týmu s rozdělenými rolemi, přijímá kritiku a poskytuje ji věcně.
K podnikavosti a pracovní
Student dovede dotáhnout záměr od nápadu k výsledku, odhadne potřebné zdroje, nese odpovědnost za termín.
Na odborných školách nejpřirozeněji na odborném výcviku a praxi.
Digitální
Student vybere vhodný nástroj, posoudí věrohodnost digitálního obsahu, vytváří obsah odpovědně. Podrobněji v článku o digitálních kompetencích na SŠ.
Kulturní
Student vnímá kulturní kontext, dokáže dílo interpretovat a zaujmout k němu stanovisko.
Jak je zachytit v ŠVP bez formality
Nejčastější podoba v dokumentech: ke každému předmětu je vypsáno všech osm kompetencí se stejnými formulacemi. Informační hodnota nula.
Postup, který dává smysl:
- U každého předmětu vyberte dvě až tři kompetence, které v něm dominují.
- Popište konkrétní situaci, ve které se rozvíjejí – ne obecně, ale u vás.
- Uveďte, jak se pozná, že se to daří.
- Zkontrolujte napříč ŠVP, jestli jsou všechny kompetence pokryté alespoň někde pořádně.
Krok čtyři odhalí obvyklou mezeru: kompetence k podnikavosti a kulturní bývají pokryté nejslaběji.
Kde se kompetence rozvíjejí nejvíc
Nikoli v hodinách, ale v situacích s těmito znaky:
- zadání je neúplné a student ho musí dopřesnit
- existuje víc přijatelných řešení
- výsledek někdo uvidí nebo použije
- na výsledku záleží víc než na známce
Ročníková práce, odborná praxe, studentský projekt, soutěž. Tyto formáty stojí za to v ŠVP popsat, protože právě ony nesou největší část kompetenčního rozvoje.
Nejčastější otázky
Kolik klíčových kompetencí mají revidované RVP?
Osm, sjednocených napříč stupni vzdělávání od předškolního po střední.
Čím se liší kompetence na SŠ od ZŠ?
Mírou samostatnosti, složitostí situací a odpovědností za důsledky rozhodnutí. Názvy a logika zůstávají stejné.
Musí být všechny kompetence u každého předmětu?
Ne. Užitečnější je vybrat dvě až tři dominantní a popsat konkrétní situaci, ve které se rozvíjejí.
Kde se kompetence rozvíjejí nejvíc?
V situacích s neúplným zadáním, více možnými řešeními a viditelným výsledkem – ročníkové práce, praxe, projekty, soutěže.
Které kompetence bývají v ŠVP pokryté nejslaběji?
Zpravidla kompetence k podnikavosti a pracovní a kompetence kulturní.
Přehled kompetencí od předškolního věku nabízí článek o klíčových kompetencích v RVP PV.
