Kritické myšlení na střední škole znamená posuzovat tvrzení podle toho, o co se opírá – ne podle toho, jestli s ním souhlasím. Rozhodující je práce s podklady, rozpoznání vadné argumentace a ochota změnit stanovisko na základě lepšího důvodu. Debata o názorech bez opory kritické myšlení nerozvíjí.
Rozdíl mezi diskuzí a argumentací
| Diskuze o názorech | Argumentace |
|---|---|
| „Já si myslím, že…“ | „Tvrdím X, protože Y, a Y vím odtud“ |
| vyhrává jistější mluvčí | vyhrává lepší podklad |
| končí shodou nebo neshodou | končí zpřesněním tvrzení |
| rozvíjí sebevědomí | rozvíjí myšlení |
Přechod od prvního k druhému sloupci se dá vynutit jediným pravidlem: každé tvrzení musí být doplněno o důvod a zdroj. Bez toho se do debaty nepočítá.
Postupy, které fungují
Obhajoba opačného stanoviska
Student dostane pozici, se kterou nesouhlasí, a má ji obhájit. Nutí to hledat nejsilnější argumenty druhé strany místo nejslabších.
Nejúčinnější varianta: nejdřív musí student vlastními slovy shrnout protistranu tak, aby s tím souhlasila. Teprve pak smí argumentovat.
Hledání chybějícího předpokladu
U každého argumentu je něco, co se předpokládá, aniž by to bylo řečeno. Cvičení: najít to a zeptat se, jestli to platí.
Příklad: „Škola má zakázat mobily, protože žáci pak dávají větší pozor.“ Nevyslovený předpoklad – že příčinou nepozornosti je mobil a ne něco jiného.
Práce se dvěma zpracováními
Táž událost ve dvou zdrojích. Co je jinak, co chybí, jak je to postavené. Souvisí s tématem Společnost pro všechny.
Posouzení dat
Graf, tabulka, statistika. Otázky: co se měřilo, na kom, kdo to zadal, co graf ukazuje a co jen naznačuje. Souvisí s matematickou gramotností.
Argumentační fauly, které stojí za probrání
- Útok na osobu – zpochybnění mluvčího místo tvrzení
- Slaměný panák – vyvrácení pozice, kterou nikdo nezastával
- Falešné dilema – nabídnutí dvou možností, když jich je víc
- Odvolání na autoritu mimo obor – herec o léčbě
- Záměna souvislosti a příčiny – dvě věci se dějí spolu, tedy jedna způsobuje druhou
- Kluzký svah – řetězec důsledků bez doložení jednotlivých kroků
- Odvolání na většinu – hodně lidí si to myslí, tedy je to pravda
Cvičení, které funguje: studenti hledají fauly v reálných textech, ne ve vymyšlených příkladech. Nejlépe v takových, se kterými sami souhlasí – tam je to nejtěžší a nejužitečnější.
Sporná témata: jak na ně
Otázka, která učitele oprávněně znejišťuje. Použitelný rámec:
- Učí se postup, ne závěr. Cílem je, aby student uměl tvrzení posoudit, ne aby došel ke konkrétnímu názoru.
- Učitel nesděluje vlastní pozici jako první. Autorita zkresluje.
- Rozlišujte typ otázky. Otázka faktická (kolik je obyvatel) není totéž co otázka hodnotová (má se zavést X).
- U faktických otázek platí doklady. Není to věc názoru.
- U hodnotových otázek jde o kvalitu zdůvodnění, ne o shodu.
Bod tři bývá zdrojem zmatku. Splývání faktických a hodnotových otázek vede k tomu, že se doložitelná fakta prezentují jako věc názoru.
Jak poznat, že to funguje
- Student se zeptá na zdroj, aniž by k tomu byl vyzván.
- Umí shrnout protistranu tak, aby s tím souhlasila.
- Změní stanovisko na základě argumentu a řekne proč.
- Rozliší, kdy jde o fakt a kdy o hodnocení.
- Přizná, že něco neví, místo aby si domyslel.
Přiznat, že něco nevím, je z celého seznamu nejvzácnější – a nejcennější.
Nejčastější otázky
Jaký je rozdíl mezi diskuzí a argumentací?
V diskuzi o názorech vyhrává jistější mluvčí. V argumentaci je každé tvrzení doplněno o důvod a zdroj a rozhoduje kvalita podkladu.
Jak učit kritické myšlení, aniž bych ovlivňoval názory studentů?
Zaměřením na postup místo na závěr, nesdělováním vlastní pozice jako první a rozlišením otázek faktických a hodnotových.
Které argumentační fauly probírat?
Útok na osobu, slaměného panáka, falešné dilema, odvolání na autoritu mimo obor, záměnu souvislosti a příčiny, kluzký svah a odvolání na většinu.
Jak procvičovat rozpoznání faulu?
Na reálných textech, ideálně takových, se kterými studenti souhlasí. Tam je to nejnáročnější a má to největší efekt.
Podle čeho poznám, že se kritické myšlení rozvíjí?
Studenti se ptají na zdroj bez vyzvání, dokážou shrnout protistranu, změní stanovisko na základě argumentu a přiznají, že něco nevědí.
Souvisejícími tématy jsou kritické myšlení ve výuce, argumentace ve výuce a maturita a revize RVP.
