Kritické myšlení na střední škole znamená posuzovat tvrzení podle toho, o co se opírá – ne podle toho, jestli s ním souhlasím. Rozhodující je práce s podklady, rozpoznání vadné argumentace a ochota změnit stanovisko na základě lepšího důvodu. Debata o názorech bez opory kritické myšlení nerozvíjí.

Rozdíl mezi diskuzí a argumentací

Diskuze o názorechArgumentace
„Já si myslím, že…“„Tvrdím X, protože Y, a Y vím odtud“
vyhrává jistější mluvčívyhrává lepší podklad
končí shodou nebo neshodoukončí zpřesněním tvrzení
rozvíjí sebevědomírozvíjí myšlení

Přechod od prvního k druhému sloupci se dá vynutit jediným pravidlem: každé tvrzení musí být doplněno o důvod a zdroj. Bez toho se do debaty nepočítá.

Postupy, které fungují

Obhajoba opačného stanoviska

Student dostane pozici, se kterou nesouhlasí, a má ji obhájit. Nutí to hledat nejsilnější argumenty druhé strany místo nejslabších.

Nejúčinnější varianta: nejdřív musí student vlastními slovy shrnout protistranu tak, aby s tím souhlasila. Teprve pak smí argumentovat.

Hledání chybějícího předpokladu

U každého argumentu je něco, co se předpokládá, aniž by to bylo řečeno. Cvičení: najít to a zeptat se, jestli to platí.

Příklad: „Škola má zakázat mobily, protože žáci pak dávají větší pozor.“ Nevyslovený předpoklad – že příčinou nepozornosti je mobil a ne něco jiného.

Práce se dvěma zpracováními

Táž událost ve dvou zdrojích. Co je jinak, co chybí, jak je to postavené. Souvisí s tématem Společnost pro všechny.

Posouzení dat

Graf, tabulka, statistika. Otázky: co se měřilo, na kom, kdo to zadal, co graf ukazuje a co jen naznačuje. Souvisí s matematickou gramotností.

Argumentační fauly, které stojí za probrání

  • Útok na osobu – zpochybnění mluvčího místo tvrzení
  • Slaměný panák – vyvrácení pozice, kterou nikdo nezastával
  • Falešné dilema – nabídnutí dvou možností, když jich je víc
  • Odvolání na autoritu mimo obor – herec o léčbě
  • Záměna souvislosti a příčiny – dvě věci se dějí spolu, tedy jedna způsobuje druhou
  • Kluzký svah – řetězec důsledků bez doložení jednotlivých kroků
  • Odvolání na většinu – hodně lidí si to myslí, tedy je to pravda

Cvičení, které funguje: studenti hledají fauly v reálných textech, ne ve vymyšlených příkladech. Nejlépe v takových, se kterými sami souhlasí – tam je to nejtěžší a nejužitečnější.

Sporná témata: jak na ně

Otázka, která učitele oprávněně znejišťuje. Použitelný rámec:

  1. Učí se postup, ne závěr. Cílem je, aby student uměl tvrzení posoudit, ne aby došel ke konkrétnímu názoru.
  2. Učitel nesděluje vlastní pozici jako první. Autorita zkresluje.
  3. Rozlišujte typ otázky. Otázka faktická (kolik je obyvatel) není totéž co otázka hodnotová (má se zavést X).
  4. U faktických otázek platí doklady. Není to věc názoru.
  5. U hodnotových otázek jde o kvalitu zdůvodnění, ne o shodu.

Bod tři bývá zdrojem zmatku. Splývání faktických a hodnotových otázek vede k tomu, že se doložitelná fakta prezentují jako věc názoru.

Jak poznat, že to funguje

  • Student se zeptá na zdroj, aniž by k tomu byl vyzván.
  • Umí shrnout protistranu tak, aby s tím souhlasila.
  • Změní stanovisko na základě argumentu a řekne proč.
  • Rozliší, kdy jde o fakt a kdy o hodnocení.
  • Přizná, že něco neví, místo aby si domyslel.

Přiznat, že něco nevím, je z celého seznamu nejvzácnější – a nejcennější.

Nejčastější otázky

Jaký je rozdíl mezi diskuzí a argumentací?

V diskuzi o názorech vyhrává jistější mluvčí. V argumentaci je každé tvrzení doplněno o důvod a zdroj a rozhoduje kvalita podkladu.

Jak učit kritické myšlení, aniž bych ovlivňoval názory studentů?

Zaměřením na postup místo na závěr, nesdělováním vlastní pozice jako první a rozlišením otázek faktických a hodnotových.

Které argumentační fauly probírat?

Útok na osobu, slaměného panáka, falešné dilema, odvolání na autoritu mimo obor, záměnu souvislosti a příčiny, kluzký svah a odvolání na většinu.

Jak procvičovat rozpoznání faulu?

Na reálných textech, ideálně takových, se kterými studenti souhlasí. Tam je to nejnáročnější a má to největší efekt.

Podle čeho poznám, že se kritické myšlení rozvíjí?

Studenti se ptají na zdroj bez vyzvání, dokážou shrnout protistranu, změní stanovisko na základě argumentu a přiznají, že něco nevědí.

Souvisejícími tématy jsou kritické myšlení ve výuce, argumentace ve výuce a maturita a revize RVP.